Duševní vlastnictví představuje nehmotná aktiva, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti. Rozdělit je můžeme na dvě kategorie – autorská práva a průmyslová práva.
První kategorie – autorská práva – se zabývá autorskými díly kreativní povahy (například kniha, skladba, ilustrace, příspěvek na sociálních sítích nebo i zdrojový kód programu a architektonická díla). Ta druhá – průmyslová práva – se pak vztahují na ochranu vynálezů, designu, know-how i nových rostlinných odrůd.
Zatímco autorská práva jsou ze zákona chráněna “automaticky”, ochranu těch průmyslových musíte aktivně zařídit.
akt. 2.12.2022
.
V tomto článku se dozvíte:
Proč byste se měli zajímat
o duševní vlastnictví
- je zpeněžitelné
- jeho hodnota se může zvyšovat
- zaujme investory
- omezuje konkurenci
- zajistí výhodné postavení na trhu
- chrání před plagiátorstvím
Velkou část svého duševního vlastnictví můžete chránit průmyslovými právy: patenty, užitnými vzory, ochrannými známkami a průmyslovými vzory.
Než ale začnete tato práva registrovat na všechny světové trhy, zamyslete se nad svou obchodní strategií a cíli.
Nejen, že je celosvětová ochrana velmi nákladnou záležitostí, ale ve většině případů ani nemá význam. Vhodným řešením může být získání patentového monopolu jen na Vašich největších trzích nebo tam, kde své produkty vyrábí Vaše největší konkurence. Často se ukáže, že efektivní ochranu zajistí právě patent platný jen v jednotkách zemí.
.
Při ochraně duševního vlastnictví nezapomeňte zvážit:
- Jak velký trh pro mé řešení/výrobek existuje?
- Kde mám konkurenci?
- Na jaké trhy chci expandovat?
- Jak vysoké zisky mohu očekávat?
- Je zde možnost licencování?
- Na jak dlouho dává ochrana smysl?
- Vyplatí se mi práva zveřejňovat, nebo je mám utajit?
- Mám jistotu, že neporušuji nebo neriskuji práva třetích osob?
Jak chránit technická řešení
a vynálezy
Patent a užitný vzor
Vymysleli jste šikovné technické řešení nebo jste vylepšili nějaké již existující? Chtěli byste výsledek Vaší činnosti vyrábět? Nebo byste jej rádi nabídli ke koupi jinému výrobci?
Pokud nechcete, aby Vaše technické řešení nebo vynález mohl vyrábět a prodávat kdokoli, a to i bez Vašeho souhlasu, potřebujete ochranu v podobě patentu nebo užitného vzoru.
Typickým příkladem vynálezů, které můžete patentovat, jsou:
- nové výrobky a technologie
- výrobní postupy
- chemicky vyrobené látky
- léčiva
- průmyslové produkční mikroorganismy
- biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí
- technické implementace softwaru
Existují však i výjimky, které v zásadě patentovat nelze: objevy, vědecké teorie, plemena zvířat, nové odrůdy rostlin nebo například způsoby léčení lidí a zvířat.
Podobnosti patentu a užitného vzoru
Oba typy těchto průmyslových práv se vztahují na ochranu techniky. Podmínky k jejich získání jsou podobné:
musí být nové a vykazovat dostatečnou tvůrčí úroveň.
Patent a užitný vzor jsou také totožné v tom, jaká práva poskytují svému majiteli, a to i v případě jejich vymáhání. I z toho důvodu se náklady na zpracování kvalitního a účinného užitného vzoru v zásadě neliší od nákladů na patent.
.
Rozdíl mezi patentem a užitným vzorem
Existují výjimky, které lze chránit patentem, užitným vzorem nikoli:
- způsoby (například výroby, měření či použití),
- software
- biologické reproduktivní materiály
Užitné vzory v některých zemích nejsou uznávány. Ochrana patentem je naopak možná téměř ve všech zemích světa. Příslušný úřad u užitného vzoru nezkoumá právoplatnost přihlášky z hlediska novosti nebo inovativnosti, jen formální náležitosti. Za to, jak kvalitní ochranu užitný vzor poskytuje, tedy ručíte pouze Vy.
.
Přihláška vynálezu
(tzv. patentová přihláška)
.
První část je věnována popisu Vašeho řešení/vynálezu, podle kterého jej veřejnost může replikovat. Druhou část tvoří patentové nároky, a právě ty jsou nejdůležitější částí přihlášky.
V jednotlivých nárocích totiž jednou větou definujete ten aspekt, který chcete chránit, a tím definujete i svůj monopol. Nesprávná definice patentových nároků může tedy způsobit mizivý dopad patentové ochrany.
Předmět Vaší přihlášky nesmí být nikde zveřejněn (ani Vámi). Vždy nejdříve podávejte přihlášku. Vynález musí být dostatečně inovativní a využitelný v libovolné oblasti hospodářství (nejen v průmyslu, ale třeba i zemědělství). To znamená, že může být vyroben, prodán, lze jej využít při výrobě nebo například měření.
Splnění těchto podmínek (novost, tvůrčí/vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost) pak zkoumá příslušný úřad, v ČR je to Úřad průmyslového vlastnictví.
Kdy patentovat a kdy ne?
.
Patentování může být relativně nákladnou investicí, sepsali jsme proto pro Vás seznam otázek, které byste při rozhodování měli zvážit:
- Jak velké technické výhody vynález/řešení přinese?
- Existují technické alternativy k tomuto řešení?
- Jak dlouhá je odhadovaná životnost technického řešení?
- Jak nákladný bude vývoj/výroba tohoto řešení?
- Není řešení v kolizi s patenty ostatních?
- Jak širokého rozsahu ochrany můžete dosáhnout?
- Jaká je šance, že samotná existence patentu odradí konkurenci?
- Dojde zveřejněním patentu k vyzrazení know-how, které byste jinak mohli uchovat v tajnosti?
- Jak dobře můžete zjistit, že patent někdo poruší?
- Jak velký trh pro toto řešení existuje?
- Jak vysoké zisky může řešení generovat?
- Jak velká je možnost, že na toto řešení budou udělovány licence?
Rešerše
Na důkladnou rešerši byste neměli zapomínat, ať už připravujete nový vývojový projekt, uvádíte výrobek na trh nebo zvažujete ochranu svého nápadu.
Existují rešerše na patentovou čistotu (tzv. Freedom to Operate, FTO), kterými zjistíte průmyslově-právní nezávadnost Vašeho řešení. Předejdete tak riziku sporu a dalším nákladům spojených s vývojem nového řešení, které by kolizní patent mohlo obejít. Vlastník patentu má totiž právo zakázat Vám řešení vyrábět, prodávat i užívat. Rešerši na patentovatelnost zase využijete, potřebujete-li vědět, zda Vaše řešení obstojí v řízení o udělení např. patentu.
Rešerše se může hodit i v opačném případě, kdy hledáte inspiraci pro zlepšení Vašeho řešení. Objevit díky ní lze i jiná technická řešení, která nejsou chráněna v regionu Vašeho zájmu. Taková jsou totiž volně dostupná k výrobě a prodeji.
Na co si dát pozor
Nezasahujete do cizích práv?
Uvedení výrobku na trh či jeho průmyslově právní ochraně by měla předcházet rešerše na patentovou čistotu. Tedy průzkum, zda toto řešení už nemá někdo v daném území chráněné.
Snadno se pak může stát, že investujete do výroby nějakého zařízení, a poté zjistíte, že porušujete cizí průmyslová práva. Bez případné licence nemůžete toto řešení/vynález vyrábět ani prodávat, případně budete muset uhradit škodu majiteli práv.
Nezveřejňujte svůj nápad, usilujete-li o patent.
Jakmile tak učiníte, patentem jej už neochráníte. Porušili byste tak podmínku novosti. Pokud někomu chcete své řešení ukázat před podáním přihlášky patentovému úřadu, zavažte jej mlčenlivostí.
Kde chcete své technické řešení chránit?
Patent i užitný vzor platí pouze tam, kde byl udělen/zapsán. Kdekoli jinde je volně přístupný a kdokoli jej může vyrábět, užívat i prodávat. Celosvětová ochrana je velmi drahá, proto je důležité vhodně zvolit země, které se Vám vyplatí.
Jak chránit značku
Chcete chránit název Vaší společnosti, logo, znělky a jakékoli další označení, kterým budujete svou značku? Nechcete se vystavovat riziku, že se za Vás bude někdo vydávat a kopírovat?
Značka je to nejcennější, co mnohé společnosti mají, a může mít obrovskou cenu.
Její správná ochrana je proto naprosto klíčová a jejím základem jsou kvalitní ochranné známky. Těmi ochráníte označení, tedy rozpoznávací prvek společnosti či výrobku (loga, názvy, znělky,…)
V České republice existuje několik kategorií označení:
- slovní ochranná známka
- grafická ochranná známka
- prostorová ochranná známka
- ochranná známka tvořená barvou
- poziční ochranná známka
- zvuková ochranná známka
- pohybová ochranná známka
- multimediální ochranná známka
- ochranná známka se vzorem
- hologramy
- jiné ochranné známky
Vlastník známky může všem zakázat užívání shodného nebo zaměnitelného označení pro stejné nebo podobné výrobky či služby, a to na území, kde má danou známku zapsánou.
Rozsah ochrany je definován třemi hlavními kritérii:
- označení
- seznam výrobků a služeb
- teritorium
Označení musí být způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.
Nesmí být celé tvořeno označením výrobků a služeb, pro které žádá ochranu (např. označení „mléko“, které by chránilo mléko jako produkt). Označení dále nesmí být vulgární, hanlivé nebo jiným způsobem v rozporu s dobrými mravy a ani klamavé. Zároveň nesmí obsahovat státní symboly, náboženské symboly, nesmí být tvořeno tvarem vyplývající z povahy výrobku a nesmí se příčit právním předpisům České republiky, Evropské unie ani jiným závazkům ČR vyplývajících z mezinárodních smluv.
Nezapomeňte také, že jako ochrannou známku nezapíšete ani takové označení, které by bylo v kolizi se staršími právy nebo které je stejné (nebo podobné) s již zapsanou ochrannou známkou.
Seznam výrobků a služeb definuje, pro které výrobky a služby ochrannou známku žádáte. Zejména ty, u kterých označení skutečně užíváte. Univerzální známka neexistuje, musíte ji s konkrétními výrobky a službami spojit.
Rozsah ochrany daný teritoriem znamená, že známka platí pouze ve státech, kde je zapsaná. Ochranná známka ČR tak neplatí na území Slovenska a podobně.
Na co si dát pozor u ochranných známek
Zvažte, pro které výrobky a služby chcete známku zapsat. Čím širší ochrana (větší množství chráněných výrobků a služeb), tím je ochranná známka nákladnější. Jejich seznam nelze po podání přihlášky rozšířit, pouze zúžit.
Promyslete teritorium, kde je vhodné známku mít. Existují národní známky jednotlivých států, známky Evropské unie i mezinárodní známky WIPO.
Vyobrazení označení na přihlášce nelze měnit. Pokud provedete velké úpravy, které už mění rozlišovací způsobilost označení, musíte podat přihlášku novou.
Před podáním přihlášky proveďte rešerši, ať máte jistotu, že nejste v kolizi s jinými ochrannými známkami. To by znamenalo, že musíte vymýšlet označení nové. Využít můžete databázi ÚPV.
Máte povinnost známku užívat, jinak hrozí riziko, že o ni přijdete. Toto užívání musíte příslušnému Úřadu dokládat, minimálně prvních 5 let tedy užívání i evidujte.
Můžete se ohradit proti zápisu cizí známky, která by zasahovala do Vašich práv. Musíte to ale stihnout v rámci lhůty na námitky, v ČR 3 měsíce od podání přihlášky, v USA 2 týdny. Poté je cizí známka zapsána. Předejdete tomu průběžným monitoringem.
Jak chránit design
Navrhli jste po designové stránce nový, unikátní výrobek? Chcete chránit jeho vzhled, aby jej Vaše konkurence nekopírovala?
Ať už se jedná o vypínač, lavičku, sklenici, oblečení nebo něco úplně jiného, účinnou, poměrně levnou a snadno vymahatelnou ochranu vzhledu výrobku Vám zaručí průmyslový vzor.
Podobně jako u patentu a užitného vzoru, i v případě průmyslového vzoru musíte dávat pozor, abyste nenarušili práva třetích osob. Proto i zde je na místě rešerše.
Průmyslový vzor můžete získat i v případě, že jste design výrobku již zveřejnili, pokud podáte přihlášku do 12 měsíců. Doporučujeme ale s přihláškou neotálet a podat ji co nejdříve, nejlépe ještě před zveřejněním. Vyhnete se tím případným těžkostem při prokazování předchozího užívání.
Nejdůležitější přílohou přihlášky je vyobrazení průmyslového vzoru. Jen ono totiž definuje předmět a rozsah ochrany průmyslovým vzorem a po podání přihlášky nelze měnit.
💡 Zvažte možnost získání průmyslového vzoru EU.